Kostarika 2021

Je sobota 1. května a já sedím doma v obýváku u kávičky a pokusím se Vám připravit nějaké to závěrečné shrnutí o které si píšete. Když budete trpěliví, chystám se dát dokupy takovej lajckej a s nadšením dělanej "celovečerák", ale to mi zabere nějakej ten pátek.

Jojo. Všechno má svůj čas. I dovolená. Ta naše právě pomalu končí. Možná právě proto, že tato nevšední krása, vnímání přírody, zvířat, stromů a květin, vnímání usměvavých a pohodových lidí, vnímání jiného světa bez žití v nekonečném DEADLINE ... v MUSÍM, ve stresu a neustálé honičce za výkonem, dokud se kola točí, dokud stroj maká, dokud noha...

Řeklo by se Dos Brazos, poslední domek za vesničkou Dos Brazos, domek pohlcený v pralese... to bude řev ptáků, vopičáků a "elektrikářů" všech těch malinkých broučků, co dělaj neskutečnej bordel zadníma nožičkama. Houby. Budí nás kompresor a bagr. Hned za naší chajdaloupkou. Hned za naší chajdaloupkou teče řeka a přes tu řeku chybí most. A ten se...

Dnes opouštíme jeden ráj a jedeme se podívat do dalšího. Vstáváme pro změnu už v půl šesté, protože v sedm nám jede co? Protože v sedm nám jede loď. Včera se vyměnila obsluha v restauraci a ten nový je značně Pura Vida. Umyté příbory a snídani nám nesou přímo kuchaři z kuchyně, abychom stihli posnídat, než přijede spoj. Je to...

I v ráji se vstává se svítáním. Protože znáte to s tím ptáčetem ... Lenča pluje dnes lodí šnorchlovat k ostrovu Caňo a odjezd mají v osm ráno. Tady v tom kousku ráje, kde zrovna jsme, je ještě větší Pura Vida, než jsme dosud zažili. Je čas, nic nespěchá a tak víme, že na snídani musíme opravdu brzo, aby ji...

Cimru máme asi 30 metrů od oceánu. V noci si připadám jako kdyby kolem jezdily nákladní vlaky po železných mostech, nebo byla vichřice a nebo taky jako někde ve velkoměstě u magistrály. Neskutečnej hukot. Do toho se spustil noční deštíček, na který nestačil by deštníček. Ráno je spíš vysvobození, ale jsem nevyspalá a dost s tím bojuju. Jdeme na...

Je večer. Sedím v závěsném křesílku, pár metrů ode mě hřmí moře a do střechy tluče déšť, který se právě spustil. Na stolku před sebou mám pětiletej Centenário a Jára brnká na ukulele. Přemýšlím, jak dnešek shrnout... popsat. Je to jako být v ráji v ráji. Ale začnu pěkně od začátku. Od rána.

Dnes vstáváme a máme jasno. Dáme si vejce, vyčachtáme se v oceánu a mažeme na vodopád. Ale je jasno. A je jasno. Vodopád byl, je a bude. Zústáváme do jedenácti na pláži, balíme věci z lednice v hostelu a jedeme dnes náročnou trasu 18 km do Uvity. V Uvitě je totiž úplně boží park "Marino Ballena", který z nadhledu vypadá...