Budíček 5:30, snídaně, kilák do města a sraz s ostatními. Hurá!!! Další výlet. Tentokrát jedeme na lodní, šnorchlovací, poznávací, ptačí výlet okolo celého ostrova San Cristobal. Prvně si zkoušíme výbavu a bez velkého otálení už s průvodcem, co má hlas jak amplion, mašírujeme k molu a odtud nás veze vodní taxi k lodi. Je tak akorát pro...

Dnes vstáváme líně, nikam nás to nežene, máme celkem pobaleno – jsme už taková sehraná mobilní jednotka… když skoro každý den dovolené spí člověk na jiném místě, už ani moc nevybaluje. Letadýlko nám letí ve dvě odpoledne a stačí prý vyjet v jednu taxíkem. Nemáme důvod místním nevěřit. V poklidu snídáme a pak vyrážíme prokorzovat naposledy Puerto...

A tak, proč to neříct … I tady mě dohnala, mrcha jedna, migréna … ráno se s ní budím a jsem úplně a naprosto marná, nejsem schopná si ani ďobnout do snídaně a to nás v 7:30 nabírají na další výlet. Tak prostě uvidíme, nějak to dopadne.Zase nutno říct, že tento měsíc si na mě vzpomněla poprvé za celou...

Ráno v 6:10 jsme vzorně nastoupeni v Puerto Ayora k nástupu na trajekt, který nás převeze na Isabelu. Vyplouvá v sedm, ale čekají nás opět skopičiny s kontrolou báglů, převozem na malé loďce k trajektu a podobně. Ale nabírá to rychlý spád a vyjíždíme načas. Na netu strašili, jak jsou to male lodičky s plastovými sedadly a jak to...

Tak dnes se v kutlochu vstává opravdu brzo. Už před šestou. Po půl sedmé pro nás totiž vyzvedávají z agentury a vezou nás na meeting point. Schází se nás tam asi dvanáct kousků, včetně dvou lidiček z Německa, se kterými jsme vycházkovali už včera. Musíme zase přejet celý ostrov až ke kanálu Itabaca, kde přesedáme do nafukovacího člunu a...

Ahoj všem! Včera jsem vynechala, já vím, já vím … máme tak nabitý program a večer chodíme spat únavou se slepicama. Dnes na tom budem podobně. Včera jsem ani moc nevěděla, co vám tu nalhat. Zkusím to teď …

Včera, jak jsem slíbila, jsem nic nenapsala. Měli jsme totiž strašně náročný program. Naše těla měnila barvu z bělochů na rudokožce, což nám ani s padesátkou faktorem nečinilo žádné potíže. Všichni rozumní obyvatelé Puerto Lopez obývali každičký dostupný stín, jen my dva blbci na pláži, v oceánu, pěšky na pozdní oběd a pěšky z něj a pak hned zas...

Spíme v největším městě Ekvádoru – Guayaquilu, v noci si všímáme, že se vypla klima, že se vůbec vypla elektřina, ráno nejde už ani voda.Město pod našimi okny najednou strašně hučí. Jdu se zeptat na recepci, co se to děje … a je to energetická krize, kterou Ekvádor prožívá už asi třičtvrtě roku. Vlivem kratších období dešťů a slabších...

4 000m.n.m. … cítím se jak Malý Princ, který právě přistál na jiné planetě. Kolem nás je neuvěřitelná krajina plná lagun, zurčících potůčků, květin a stromů, zasazená do vysokých hor a mraků … výška je cítit. Procházíme se kolem laguny Toreadora a hory San Luis. U ní je prales jako z pohádky. Plný skalních převisů, zvláštních rostlin, hub a...

V Palmiře se zastavujeme jen na chvilku podívat na dunu, na nově vznikající poušť. Na poušť vznikající lidskou činností. No písku mraky, blbě se v tom chodí a tak se ani moc neženu z kopce dolů, bo bych to zas musela vyjít. Rozhlížíme se po kraji a v dáli vidíme koho jinýho než pána soptíka Chimborazo, ale dneska v letním...