11.04.2022 Z 0 do 2.334 metrů nad mořem – přesun do Arequipy

Dnešní den byl ve znamení přesunu z městečka La Florida ležícího u Pacifického pobřeží, kde jsme narychlo složili hlavy přes Camaná do Arequipy.

Bylo moc dobře, že jsme to udělali. Ráno jsme vstávali v sedm a vyrazili hledat bankomat a pak posnídali s místňákama v jakémsi nákupním centru. Paní měla luxusní něcojakobábovku a udělala nám k tomu rozpustný kafe s něčímjakosalko. V osm už jsme byli na cestě a jeli celkem tahem s občasnou zastávkou na fotku a přesto jsme do Camaná dojeli až po poledni. Tak když si to tak sečtu, kdybych to chtěla fakt dát na jeden zátah, řídila bych 11hodin. I takhle to bylo sedm hodin za volantem. Do dneška bylo tedy přesunuto asi 110km. V Camaná jsme si zajeli k Pláži, pokochali se vlnama, hukotem oceánu, příjemným vlhkým vzdouškem, nacpali jsme si pupíky v jedné z restaurací a mašírovali jsme Panamerikanou dál a dál. Od Camaná to bylo ve znamení stoupání vzhůru a z přímořské nuly jsme se vykodrcali do 2.334 metrů nad mořem - do Arequipy. Ráz krajiny se trošku změnil. Poušť zůstala, přibyly kaktusy, skály a kamení, vjeli jsme do hor. Zeleno bylo za celou cestu asi třikrát, vždy opět jen v údolí kolem delty řeky. Přijeli jsme těsně před setměním, do hotýlku skoro v centru tohoto prý snad druhého největšího Peruánského města. Rychle jsme se ubytovali a běželi domluvit věci příští. Cestou zpět jsme chytli už nějaké asi zřejmě velikonoční procesí se spoustou lidí, kapelou a průvodem nesoucím všechny svaté. Kdo nenesl svatého svítil svíčkou. Kapela k tomu fakt pěkně hrála. Už za úplné tmy jsme došli na náměstí, kde probíhala zřejmě mše a musí se nechat že náměstí zanechává velký dojem. Nádherné historií narvané město s krásně nasvícenými starými budovami, palmy - to ani nemůže působit jinak.

Tady budu citovat:

Jde o velice pozoruhodné místo a už jeho založení v 16. století, z něhož je odvozen název města, je zajímavý. Legenda praví, že tudy putovala družina Inků a jejich tehdejší vůdce na tomto místě pronesl: "Tak a tady se zastavíme", což zní v místním kečuánském jazyce právě "ari quepai". Město bylo postaveno na úbočí And, jež jsou proslulé svými vulkány a ty jsou také největší dominantou zdejší oblasti - jsou všudypřítomné. Celé okolí města je doslova obklopeno sopkami, z nichž ty nejvyšší mají vrcholky pokryty sněhem a ledem. Symbolem města je sopka El Misti, na jejímž úpatí se nachází. Díky vulkanické činnosti je zde často zaznamenáváno zemětřesení, na což jsou místní již zvyklí. Samotné město je postaveno z bílého kamene sillar pocházející z vulkanické činnosti další blízké sopky Nevado Chachani a z tohoto důvodu se mu přezdívá "bílé město". Je to jedno z architektonicky nejzajímavějších a turisty nejnavštěvovanějších míst oblasti And.

Jinak to byl moc fajn den, hodně jsme se nasmáli, užili jsme si i ten dlouhý přesun. Jediné, co nás zaráží je, že země, která má tak vynikající kávu - a jako že opravdu ji vážně má... že ji neumí zpracovat a nabídnout. V podstatě už od Nazcy nemají kávu ani na benzínce a když už nám ji někde udělají, je to většinou Nescafé. To udělají tak, že dostanete na stůl hrnek s horkou vodou a do té nasypete kolik kávy je libo. Ale to jen tak na okraj. A jdu spát. Zítra se chystám