14.04.2022 Inca Uyo, Portal de Aramu Muru, Titicaca

Budíme se městským ruchem. Spíme ve starém hotýlku skoro v centru. Žije to tu od brzkého rána. Na snídani jsme už v sedm hodin ráno. Dáváme si místní formu kávy, kdy vaří silný koncentrát a ten si každý dolije horkou vodou nebo i mlékem dle vlastní chuti. Já samozřejmě neodolám na plátky nakrájenému ananasu ale mají i meloun a papáju. Po snídani se jdeme projít za světla dvěma náměstíčky. Lidí málo, policistů celé houfy. Uklízeči leští ulice a prodavači tamáles jsou na svých místech. Vyzvedáváme autíčko z úkrytu, házíme bagáž do kufru a vyrážíme do 19km vzdáleného městečka, kde se nachází penisový chrám Inca Uyo. Zajímavé místo. Protože jsme šikovní a vstali jsme opravdu včas, rozhodujeme se navštívit dalších 50km vzdálenou bránu do jiných světů zvanou Aramu Muru. Neuvěřitelné skály, zajímavé to místo. Má svou energii, má svou sílu. Kousek od brány se čile sklízí brambory a peruánské prodavačky nám nabízí náramky a náušnice. Jedeme zpět do Puna do přístavu zvaného Kalapajra, kam pro nás má přijet lodičkou Juan a odvézt nás na jeden z plovoucích ostrůvků kmene Uros.

Teď cituji:

Titicaca patří svojí rozlohou mezi největší jezero v celé Jižní Americe a zároveň nejvýše položené splavné jezero na světě. Leží v nadmořské výšce neuvěřitelných 3800 m.n.m. Je tektonického původu a místní obyvatelé dokonce tvrdí, že je bezedné. V jezeře se nachází spousta větších, či menších ostrůvků, na kterých žijí domorodí obyvatelé obvykle velmi tradičním způsobem života. Teplota jezera se pohybuje okolo 10 °C, takže výrazně otepluje pevninu, která by jinak v této nadmořské výšce byla mnohem chladnější. Místní tu tak mohou pěstovat brambory, ječmen a kukuřici. Nejzajímavější je kmen Uros, který si postavil své vlastní plovoucí ostrovy přímo na jezeře.

Ukrýváme auto do dvorečku v přístavu a vyrážíme na lodičce na náš ostrůvek. Plujeme mezi travinami, po dnes klidné hladině jezera, které umí být rozbouřené jako moře. Sluníčko krásně svítí a my máme dojem až dvaceti stupňů. Vystupujeme a vítá nás celá rodina. Mají tu na slámovém ostrově několik domečků pro hosty, restauraci a jejich vlastní bydlení. My jdeme do plavek, protože jsme si prostě řekli, že v Titicaca se prostě musíme okoupat. Já se pilně připravovala a po chvilce mi přijde voda velmi příjemná a koupatelná. Ostatním take. Dokonce strháváme k této činnosti ostatní hosty ostrova a všichni se koupeme jak v létě na Mácháči.

Dáváme si kávičku a pivo, usedáme pod slunečníkem u našeho domečku, kluci hrají na ukulele a je z toho naprosto nepopsatelné odpoledne plné pohody a klidu, které završuje úžasný západ slunce a stmívání. K večeři dostáváme opět neskutečně dobře upraveného pstruha, další druh brambory, rýži a jako zákusek palačinku. Zapíjíme to kokovým čajem a chvilku si povídáme v restaruaci. S přicházející nocí navlékáme další a další vrstvy, teploměr hlásí něco kolem pěti stupňů a mám pocit, že ta teplota co je venku, je I uvnitř domečku. Dnes si ponožky opravdu teda nesundám. Z okna koukáme na miliony světýlek z Puna a nad hlavama nám svítí jižní kříž a začínající úplněk. Dobrou noc!