Cuyabeno - Amazonie

Vystupujeme z busíku a ocitáme se v říčním přístavu, ve vstupní bráně do Cuyabena. Rozebírají si nás průvodci, kdo kam patříme a tak zjišťujeme, že zrovna tam kam jedeme my dva, jedeme právě jen my dva. Během chvilky máme veškerou bagáž v lodi, na nohách sandály, potíme se vlhkem všude okolo nás. Prý jsou tu za rok dvě období dešťů a jedno z nich právě začalo. Voda v řece za poslední dva dny stoupla o metr. Průvodce nám představuje pana kapitána naší lodi, je to fakt borec … lodě řídí asi od plenek a co lodě… až se divím, jak ti dva můžou vidět to co vidí a my ne. Po řece jedeme zhruba dvě hodiny a vidíme spoustu volavek, ledňáčků a dalšího ptactva, opičky, opice a opičáky dalších dosud neviděných druhů od kapucínů, přes červené vřešťany, po opičáky zvané woolly monkey … vřešťani i woolly monkey jsou teda fakt obrovské mohutné a nádherné opice. Dokonce jsou spolu na jednom území, na jednom stromě, nevadí si, každý druh baští něco jiného. Plujeme dál a znovu mě udivuje, co všechno jsou naši průvodci schopni vidět. Ukazují nám ještěrku v barvách anakondy a chvilku na to i dvě vopravdický a nefalšovaný a za sklem nezavřený anakondy. Jedna si v klidu s plným pupíkem bezhlavě spí, tak mám fotku smotanýho potrubí … a druhá mi i trošku zapózovala. Jsme nadšení. Ani nevím, co všechno jsme ještě viděli, jaké všechny nádherné stromy jsme minuli, je to paráda. Ve vodě je to samý kajman, piraňa a tak je tu koupací jen jezero u ubytka, kde je voda s méně sedimenty a tak tuto havěť nezajímá. Ale líbí se růžovým delfínům. Pár jsme jich zahlédli, ale vyfotit je? To je jak fotit motejly … třeba se to ale podaří jindy. Vystoupíme z lodi a hned nám servírují luxusní polívku a druhý jídlo, který samozřejmě obsahuje koriandr, který jsme nejdřív nesnesli, pak jsme na něj byli zvědaví, pak jsme se na něj těšili a teď ho prostě chceme. Po obědě máme chvilku pauzu, takže nastává taková malá odpolední hyena… sprchujem se vodou z řeky. (právě mi vypli proud) … tak fofrem. Kolem páté máme sraz, sedáme do loďky, na tomto ubytku jsme asi v šesti lidech … jedeme se podívat na další zvířátka a taky že jo, nacházíme lenochoda tříprstého. oproti dvouprsťákovi je hnědě zbarvený. Ale protože to je lenochod, tak je to takový chlupatý klubko taky bez hlavy v koruně stromu. A teď už mažeme podívat se na západ slunce nad jezerem, koupačka v jezeře, tedy bez pyraní a bez kajmanů a po setmění nastávaj ti kajmani. Když svítíte kolem sebe baterkou svítí jim červeně oči a tak se dají najít. Po návratu na nás čeká večeře a zjišťujeme, že s námi u stolu sedí oslavenkyně a tak máme I dort. Nejsou to navíc vůbec žádní tůristi jako my, ale místňáci – parta lidí z Quita. Tak je to celý takový fajn. No a teď už je noc, zhasli mi světla, snažím se to dopsat. Od pralesa mě odděluje síťka místo okna, Jaryn už oddychuje a já se těším za ním. Zítra jedeme do jedné z vesniček okolo. Je jich tu pět a v každé se mluví jinou řečí… tak jo!!! Dobrou!!! Odpusťte chybějící čárky, slova, myšlenky, odpusťte chybky a hrubky… jdu to zkusit nahrát :D … to zas bude něco. :D tak nebude … no proud, no wifi … buenas noches, amigos!