San Cristobal - 360°

Budíček 5:30, snídaně, kilák do města a sraz s ostatními. Hurá!!! Další výlet. Tentokrát jedeme na lodní, šnorchlovací, poznávací, ptačí výlet okolo celého ostrova San Cristobal. Prvně si zkoušíme výbavu a bez velkého otálení už s průvodcem, co má hlas jak amplion, mašírujeme k molu a odtud nás veze vodní taxi k lodi. Je tak akorát pro desetičlennou výpravu. První zastávka je u veleznámé skály zvané Kicker rock po anglicku. Je kolem ní tolik ryb, že to až není možný. Včetně žraloků a kladivounů a tak dále a tak dále. Šnorchlujeme tedy na hluboké vodě… většina osazentstva má neopreny, my jen krčíme rameny a skáčeme tam. Příde mi to teplý … jen sem tam nějaký studenější proud. Ryb je tu opravdu požehnaně. Motáme se kolem skály a v kanálu mezi nimi asi hodinu, na kladivouny jsem štěstí neměla, ale to se nedá nic dělat.

Popojíždíme dál a pozorujeme na skalách další druh tereje, tentokrát tereje červenonohého Sula Sula, na jedné z fotek je to snad malinko vidět. Většinou na mě vystrkují tak leda zadky … no a pak tu máme Fregatu magnificens  … a máme štěstí … chlapi si zrovna namlouvají své družky …. Mají takový červený pytlík pod zobákem … a čím nafouknutější balónek udělají, tím víc jsou přitažliví a holky jim skáčou do náruče. Fotím, nějak to mám…. Prosím, je potřeba si uvědomit, že fotím z hejblací lodi a na fakt pořádnou dálku … takže o nějaké ostrosti bych rozhodně nemluvila. Bez foťáku vidím ve skalách nad námi fakt jen ty červený pytlíky. Takže, kdo nemá na fotkách červený pytlik, tak je to holka. 

Bohužel jsme nemohli vidět albatrosy galapážské. Sídlí většinou na Espaňole, která je teď kvůli ptačí chřipce uzavřena …. Tak jsme tam nemohli. Jsou kriticky ohrožení. Dovedou celé hodiny plachtit ve vzduchu, aniž by křídly pohnuli, bez námahy se vznáší nad vlnami jižních moří a této činnosti věnují až 90% svého života. Na zem vystupují jen v době hnízdění což je od začátku dubna někdy do půlky června. To jsem se zas rozohnila co? já vím já vím. 

Plujme dál. Po ptácích přichází na řadu šnorchlování u krásné bílo růžové pláže a to prosím pěkně hlavně se sardinkama …. Dáváme si oběd, jak jinak než rybu a rýži, kus melouna a frčíme dál. Zde nás čeká krátká prochajda mezi kaktusy, kolem různých jezírek s průplavem z oceánu, kam se nesmí a kde spinkaj žraloci. Ale míříme právě k jednomu, kam můžeme a tam jsou taky…. A taky tam jsou želvy. Je to masakr. Občas vidím tři najednou a to piju jen vodu … úžasný. Krásný. Máme na to zase hodinu a je na co se dívat.

A protože už je skoro půl čtvrté, jsme ve velkém finale, sedáme na loď a za hodinku uzavíráme magický kruh kolem San Cristobalu. Byla to teda pecka, musím říct.

Jo a taky jsem vám ještě neřekla, že si dělám takový soukromý průzkum moskytů aneb komárů v Ekvádoru a na Galapágách. Takže, přátelé, existují, jsou… jsou I tu a jsou stejně hnusní a nesnesitelní…. Řekla bych že na pevnině měli v sobě drsnější jedy a když mě sejmuli (což se jim dařilo často, když jsem se zrovna neokoupala v těch našich jedech) … tak mi to kolem I hodně zarudlo a svědilo to neskutečně. Galapážští komáři nejsou tak vostří. Dá se to přežít celkem v klidu. Nebo už jsem si prostě zvykla. Ale co tu maj, a co je teda peklo, takový divný divně vokřídlený hovada… bohužel nejsou ojedinělá a jak je člověk mokrej z vody sedaj, koušou a sou teda hodně nepříjemný.

A taky sem vám neřekla, že je masakr, si tady uvědomit, jakej to je neskutečnej luxus mít doma pitnou vodu z kohoutku.Tady vodu pro užití v domácnostech odsolujou a v obchodě koupíte lahev za dolar / litr… (jako fakt) dá se to stáhnout na 0,7 dolaru když koupíte rovnou galon … a je blbý, když si jí koupíte málo. Znovu mám myšlenky o tom, že my se v tom u nás sprchujeme a přijde mi to neskutečně zhovadilý. A mrzí mě, že jsme vrt doma na zahradě dělali až dlouho po dostavbě domku. No … to bylo takové filozofické Kamčino okénko …

A taky vám teda musím říct, pokud jste to dočetli až sem, že dnes byl náš poslední výlet. Zítra budem hodně odpočívat, nic nedělat, koupat se, třeba I s lachtanama, projdem si městečko … ale blog už nebude …. Možná pak napíšu shrnutí, kdybyste třeba chtěli … celkově jsme pozitivně naladěni, překvapení krásou této země, mnoha jejími tvářemi a neumíme říct, co bylo víc. Všechno mělo něco …

Pozítří nás čeká dost náročný let domů – San Cristobal – Guayaquil – Quito – Atlanta – Paříž – Vídeň – Brno – Vladislav …. Jinou řečí – vyrazíme v pondělí 29.4. ve 13:30 a v Brně budeme 1.5. v 15:00 …

Tak proto vyhlašuji zítra klid … tak se mějte krásně a snad Vás to s náma bavilo. Ahoj doma, kamarádi!