Kostarika 2023

Já už dneska vážně, vážně nechtěla! Vopravdu ne, vopravdicky! Když vono se to tak nějak tento. …

Jojo. Každá švanda jednoho dne končí, ale něco jiného začíná. Nám se ten náš cestovatelský kroužek začíná pěkně uzavírat a chybí tomu už jen kousíček. 110 kilometrů autem, abychom z bodu A dojeli znovu do bodu A.

Povídání o dnešním dni bude asi velmi krátké. Byl to z části lenivý, snivý, slunečný a plážový den. Opravdu už nikam nespěcháme a já dnes nabírám síly před zítřejším mohutným přejezdem, kdy nám navigace hlásí čtyři a půl hodiny čistého času za volantem a 260km. Ale není km jako km a ukazatel času taky není moc směroplatný. To už tu taky bylo....

Dnes jsme si naordinovali naprosto jasný program. NIC. Ráno vstaneme, uděláme si dobrou snídani (samozřejmě míchaná vejce na cibulce) a kávičku a půjdeme se povalovat na pláž. Někteří z nás skoro nespali a měli těžkou hlavu, protože se jim zaplnilo úložiště a v noci probíhaly různé pokusy o záchranu a když měl notebook sotva půl hodiny do vyčerpání...

Dnešek je super den. Nikam nespěcháme, nikam nejedem a nevstáváme s budíkem. Hurá! Takže se budím 4:30 jako dycky a snažím se vydržet aspoň do půl sedmý hodná a potichu. Musím Vám říct, že jak v Corcovadu jsme měli hostel s opičákama, tak teď spíme pod papouščím stromem. Je vysoký a mají na něm sněmy. Od rána se ozývá "krákání" jeden přes druhého....

V osm ráno jsme plně připraveni vyrazit za dalšími dobrodružstvími. Nečekám však, že přijdou tak rychle a tak nečekaně. Zdoláváme půl hodiny po pláži s bagáží, nasedáme do auta a už si to hrnu do mega kopce, kterým jsme sem před třemi dny spadli. Masakr. Deště se projevují. Změnili moji blahořečenou hliněnou cestu v cosi, co smykuje a absolutně se...

Řeknu Vám, včera večer jsme za vydatného deště seděli před naší chajdou chajdaloupkou a nemohlo mi uniknout, že Jarynovo prázdný plechový lahváče, který byly vzorně postavený vedle dveří, jsou jakýsi poválený … tak jsem je vzorně zpět všechny poskládala do úhledného odpadku a sedíme a čekáme až se nahrajou ty fotky na fejcbůk, bo wifi moc nefachčí,...

S prvním vykouknutím z našeho příbytku spatřuji opice. Nepřipravena, foťák nemaje užívám si celou jejich tlupu svižně skotačící na mangový stromy v hostelu. Za chvíli už si to štráduju na vedlejší pláž, vidím několik papóchů Ara, ale než vidím, je spíš slyším, bo ještě nevyšlo slunce a tak je to všechno takový pěkně černobílý. Pak už je čas na...

Ráno jsme poměrně rychle sbaleni a vyrážíme. Dnes nás čeká 150km přejezd a hlásí to něco přes tři hodiny. Přitom víme, že většina cesty je po naprosto perfektní silnici. Počítáme že v jednu budeme na místě určení. Na konci světa. V hostelu, kam dojedete buď lodí a pak jdete asi půl hodiny po pláži s veškerou bagáží, nebo v suché...